Měsíčník občanů města Dvora Králové n.L. a okolí
     Číslo:      Ročník:      

170 let pošty ve Dvoře Králové n. L. 1836 - 2006

170 let pošty ve Dvoře Králové n. L. 1836 - 2006A. K. Viták v Dějinách královského věnného města Dvora Králové nad Labem z roku 1867 píše: „Až do 1. května 1836 nebylo ve Dvoře Králové pošty, chodíval pouze soukromý posel do Jaroměře. Když byla zřízena pošta, chodil posel v pondělí a ve čtvrtek, to trvalo dvě léta, pak chodila pošta 4x týdně, brzy nato byl posílán posel denně. Až do roku 1858, kdy po železnici počalo se jezditi, nebylo zde jízdní pošty“. Ing. Votoček v Monografii čs. známek, díl 13., uvádí datum založení pošty ve Dvoře Králové n. L. 1. července 1836. První pošta ve Dvoře Králové byla umístěna v budově č.p. 106 vedle tehdejší lékárny u kostela. Tento dům byl postaven až po velikém požáru v roce 1572 stejně jako dům nazývaný v současnosti „stará radnice“. Obě budovy mají stejné klenuté místnosti. Stavební prvky v budově č. 106 vzbuzují domněnku, že dům byl předtím budovou fary u hlavního kostela. Poštovní úřad byl nalevo za vchodem a měl velké trojdílné okno vedoucí do ulice, ve kterém byla vystavena došlá pošta. Nad oknem byl umístěn dvojhlavý rakouský orel, pod kterým byl dvojjazyčný název k.k. Postamt – c.k. Poštovní úřad. Poštovní zásilky si musel každý adresát vyzvednout sám. Proto bylo okno nejvíce obléháno v neděli ráno, kdy venkovský lid navštěvoval místní kostel. Mnohým občanům však museli při čtení adres pomáhat, neboť neuměli číst. Prvním poštmistrem královédvorské pošty byl zámožná občan Jan Prokop. Byl vysoké postavy s plnovousem sahajícím až do poloviny prsou a chodil s pěkně vyřezávanou dlouhou dýmkou. Na poště zaměstnával posla Mesla a později Kmínka. Posel chodil pro poštovní zásilky do Jaroměře, kde postilióni na cestě z Prahy do Vratislavi odevzdávali také poštu pro Dvůr Králové n. L. a okolí. Posel odcházel ze Dvora Králové odpoledne a přenocoval v Jaroměři. Druhý den se vracel, na zádech nesl velký vak a další zásilky si vozíval na černožlutě natřeném trakaři. V prvých letech měla pošta jen málo zásilek (ve městě žilo jen 5800 lidí), ale již v této době odebíral zámožný obchodník Fernbach úřední vídeňské noviny. Poštovních zásilek postupně přibývalo a místnost v domě číslo 106 již nedostačovala, zvláště po 1. červnu 1858. Tehdy projel královédvorským nádražím první vlak a brzy potom začaly vlaky přivážet i poštovní zásilky. A tak v roce 1860 byl poštovní úřad nastěhován do domu doktora Hampla na náměstí č.p. 39 (dnes prodejna Domácí potřeby – železářství). Tady byl poštovním výpravčím v letech 1860 – 1866 Albín Prokop. Za prusko-rakouské války v roce 1866 se ve městě strhla bitka mezi oběma vojsky, město bylo obsazeno Prusy a majetek občanů byl ničen. Po skončení války se z malého střediska ručních tkalců a barvířů začalo budovat modernější průmyslové město s převahou textilního průmyslu. V roce 1866 se stal poštmistrem August Patzak, který měl pronajatu i poštovní dopravu. Pro poštu na nádraží jezdili dva sluhové, v kanceláři pracovali dva expeditoři a byli tu také zaměstnání dva listonoši. Ti po městě roznášeli poštu, za doručení lístku vybírali jeden krejcar, za dopis dva krejcary. O vyhrané doručné se dělili napolovic s poštmistrem. Za doručení expres se vybíralo 15 krejcarů, a když si expeditoři chtěli přivydělat, expres zatajili a doručili ho sami. Expresy se doručovaly i do okolních vesnic. V té době již pošta také dopravovala balíky. Adresát obdržel od doručovatele „nákladní lístek“ a za ten dostal na poště balík. Ve vesnicích v okolí Dvora Králové chodili pro poštu obecní poslové. Ale koncem 19. století a počátkem 20. století začaly vznikat poštovní úřady i v okolních obcích. Telegrafní úřad byl ve Dvoře zřízen 23. března 1867 a byl umístěn v domě č.p. 314 (dnes květinová síň – nám. Odboje). Při zestátnění pošty byly poštovní úřad i telegrafní úřad roku 1892 přestěhovány do domu č.p. 406, který patřil manželům Josefině a Gustavu (poštmistrovi) Patzakovým. Manželé zakoupili dům od obchodníka Fernbacha, domu se říkalo babylon a byla tady snad umístěna výrobna cikorky. 3. listopadu byla v budově provedena kolaudace. Poštovní úřad převzal od dosavadního poštmistra Gustava Patzaka 16. listopadu Karel Hradecký, který byl výnosem ze 17. října 1892 jmenován poštovním správcem. Od 1.1. 1893 byla zavedena u telegrafu samostatná celodenní služba. 1. listopadu 1895 byla zřízena samostatná telefonní ústředna Karel Hradecký byl správcem poštovního úřadu v letech 1892 – 1899. Od roku 1899 až do konce roku 1920 byl vrchním správcem poštovního úřadu Antonín Shütz, který se zasloužil o zbudování nové poštovní budovy v letech 1913 – 1914. Po založení druhého poštovního úřadu ve městě měl poštovní úřad od 8. 9. 1904 název Dvůr Králové n. L. 1. Do jeho poštovního obvodu patřily v roce 1902 tyto obce a jejich části: Borovičky, Filířovice, Království III. díl, Lipnice, Nemojov Dolní, Nemojov Horní, Městská Podstráň, Nové Lesy, Podháj, Rovinka, Verdek, Zaháj a Zboží. Ve stejném roce měl c. k. poštovní úřad tyto zaměstnance: přednostu, 6 oficiálů, kontrolora, 2 asistenty, 4 manipulantky, výpomocného úředníka, 3 aspiranty, 5 městských a 2 přespolní listonoše, 6 kancelářských sluhů a dozorce telefonu. V roce 1910 bylo zavedeno doručování balíků ve městě povozem. Od roku 1914 byl poštovní úřad přestěhován do nově postavené budovy. Za 1. světové války odešli mnozí zaměstnanci na frontu. Po převratu v roce 1918 se dal poštovní úřad ihned do služeb nově vzniklého československého státu a místního Národního výboru. Po odchodu Antonína Schütze do výslužby zastávali funkci ředitele pošty Ladislav Tásler (1920 – 25), František Šíp 1925 – 35) a Jaroslav Jankovec (1935 – 38). 170 let …

Autor:Královédvorské listy - Miroslav Puš - František Vyhnálek
Publikováno: 31.10.2006
Diskuze: žádný příspěvek

Návštěv: 946
  Královédvorské listy vydává J.Pišta a spol., společnost s.r.o. - připravuje nezávisla redakce, redaktor Miroslav Puš